TILIA PLATYPHYLLOS ‘LACINIATA’ – lípa velkolistá ‘Laciniata’ / lipa

Syn.: Tilia laciniata G. Nicholson
Čeleď: Malvaceae – slézovité

Tilia platyphyllos ‘Laciniata’

Rozšíření: Jeden z přečetných kultivarů lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). Stříhanolisté lípy se doložitelně objevují v kultuře už od dvacátých let 19. století, Ondřej Ottomanský nejstarší záznamy o nich nalezl v katalogu anglických školek Conrad Loddiges & Sons (Hackney) z roku 1823 – jsou zde uvedeny jako Tilia europaea laciniata. V katalogu jihofrancouzských školek Frères Audibert (Tonelle u Tarasconu) z roku 1825 jsou už zapsány jako Tilia platyphylla laciniata Lodd.

Ekologie: Kulturní dřevina, objevuje se v historických zahradách a parcích, často byla vysazována především v parcích zámeckých, u nás například u zámků Kačina, Libochovice, Ploskovice, Průhonice, Ratibořice aj. Kvete zhruba v polovině června.

Tilia platyphyllos ‘Laciniata’

Popis: Nižší opadavý strom dosahující výšky 7–12(–15) m. Listy vykazují jistou morfologickou podobnost s listy lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), avšak jsou silně deformované, většinou laločnaté nebo s dlouze protaženým vrcholem, značně pokroucené až zkadeřené. Jejich tvar se mění podle postavení na výhonu, bazální listy bývají malé, délkou i šířkou podobné, vrcholové listy mají čepel výrazně protáhlou.

Poznámka: Zdálo by se, že k těmto „laciniátním lipám“ by mohly patřit i kultivary označované jako ‘Asplenifolia’ – v roce 1833 měly francouzské školky Baumann (Bollwiller) v nabídce stříhanolistou lípu pod jménem Tilia aspleniifolia nova, lípa Tilia europaea asplenifolia pak figuruje i v ceníku německých školek James Booth & Söhne (Flottbek) v roce 1845. Jakási Tilia asplenifolia je uvedena i v katalogu schwarzenberských školek na Hluboké v roce 1880. Avšak odlišnost těchto kultivarů od ostatních stříhanolistých lip je tak výrazná, že jejich spojování pod jméno ‘Laciniata’ je chybné.
Stříhanolisté lípy najdeme i mezi kultivary hybridní lípy uvadné (Tilia ×flaccida), která je křížencem druhů Tilia platyphyllos a Tilia americana.
Zcela určitě je naprosto nevhodné tyto „laciniátní lípy“ zaměňovat s lípami „révolistými“, ty se totiž objevují i v přírodních populacích, je tedy nutné je klasifikovat jako variety (např. Tilia platyphyllos var. vitifolia) – a navíc vypadají absolutně jinak.

Tilia platyphyllos ‘Laciniata’
Tilia platyphyllos ‘Laciniata’
Tilia platyphyllos ‘Laciniata’

Fotografováno dne 14. 9. 2020 (Česko, Čechy, Oplany-Klíče).

Literatura:
Ondřej Ottomanský (2018): Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Disertační práce, Zahradnická fakulta v Lednici.