Syn.: Tilia cordata Mill. sensu Maxim., Tilia insularis Nakai, Tilia komarovii Vasiljev, Tilia koreana Nakai, Tilia maximowiczii Baker
Česká jména: lípa amurská (Ottomanský 2018)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Východoasijský druh s areálem zabírajícím celý Korejský poloostrov, ruské Přímoří, Poamuří, východní část Mandžuska a severovýchod Číny. Vedle nomintáního poddruhu je rozlišován ještě poddruh Tilia amurensis subsp. taquetii. Do Velké Británie byl tento druh introdukován až v roce 1909, k nám patrně až ve dvacátých letech 20. století.
Ekologie: Roste ve smíšených a listnatých lesích, nominátní poddruh v údolí vodních toků a v nižších polohách hor, subsp. taquetii se objevuje spíše v lesích vyšších poloh, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1400 m. Kvete v červenci.
Popis: Opadavý strom dosahující výšky až okolo 35 m. Borka je nejprve hladká, stříbřitě šedá, později rozbrázděná, odlupčivá, letorosty jsou lysé nebo hvězdovitě chlupaté a později olysalé, u subsp. taquetii vytrvává odění déle. Listy jsou řapíkaté, široce vejčité až skoro okrouhlé, často s jedním nebo dvěma laloky (u nominátného poddruhu), čepel je 4,3–7,7 cm dlouhá a 4–6,8 cm široká, její báze je obvykle symetrická, srdčitá nebo i uťatá (u subsp. taquetii), po okraji ostře pilovitě zubatá, zuby jsou nesymetricky trojúhelníkovité, osinkatě hrotité, na vrcholu je čepel zašpičatělá, špička bývá často zvlněná, postranních žilek je 4–7 párů, v horní části čepele jsou někdy jen nezřetelné. Na líci je čepel zelená, nejprve na hlavních žilkách oděná vidličnatými chlupy, později olysalá, na rubu je světle zelená až šedozelená, nejprve s vidličnatými chlupy na žilkách a roztroušenými hvězdovitými chlupy na ploše, později víceméně lysé, někdy s chomáčky chlupů v paždí žilek. Květenství je 2–3krát větvené, s 10–30 květy (u subsp. taquetii jen se 2–5 květy); listen je obkopinatý, až 10 cm dlouhý. Plody jsou obvejcovité až elipsoidní, nežebernaté, jemně hvězdovitě chlupaté.
Využití: Dřevo se používá pro výrobu desek, překližek a dýh, vyrábí se z něj nábytek i kuchyňské náčiní, lýko se dříve používalo k výrobě lan. Je to rovněž dobrá medonosná dřevina.
Lípu amurskou lze pěstovat i ve středoevropských klimatických podmínkách, je však citlivá na výraznější jarní i podzimní výkyvy teplot, bývá poškozována pozdními jarními mrazy, opadává poměrně brzy, často už na přelomu září a října.
Fotografováno dne 14. 9. 2020 (Česko, Čechy, Oplany-Klíče).
Literatura:
Donald Pigott (2012): Lime-trees and Basswoods: A Biological Monograph of the Genus Tilia. Cambridge University Press.
Ondřej Ottomanský (2018): Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Disertační práce, Zahradnická fakulta v Lednici.