Syn.: Menispermum chinense Kundu et S. Guha, Menispermum dauricum var. pauciflorum Franch., Menispermum dauricum var. pilosum C. K. Schneid., Menispermum dauricum f. pilosum (C. K. Schneid.) Kitag., Menispermum miersii Kundu et S. Guha, Trilophus ampelisagria Fisch.
Česká jména: lunoplod dahurský (Mareček 1997)
Čeleď: Menispermaceae Juss. – chebulovité
Rozšíření: Jižní Sibiř až ruský Dálný východ, Mongolsko, severní a střední Čína, Korea, Japonsko.
Ekologie: Řidší lesy a křoviny, zvláště vlhčí, svažitá a skalnatá místa nebo okraje porostů podél vod nebo silnic až do nadmořské výšky 800 m; v našich podmínkách je druh zcela zimovzdorný. Kvete většinou v červnu, plody dozrávají v říjnu.
Popis: Opadavá (zřídka stálezelená) ovíjivá liána, pnoucí se až 3 m vysoko, stonky jsou bylinné nebo jen v nejspodnější části dřevnatějící, nerozvětvující se, lysé, zelené až červené, v zimě často odumírající až k zemi, vyrážející ze silného hnědavého nebo žlutavého oddenku. Listy jsou střídavé a jednoduché, štítovité, s řapíky přisedajícími asi 1 cm od okraje listu, čepele listů lysé a lesklé, srdčité, okrouhlé až ledvinité, až kolem 12 cm dlouhé a široké, bez laloků nebo s 3–9 nevýraznými laloky a oblými cípy, líc listů sytě zelený (na podzim přecházející v jasnou žlutou), s výraznou žilnatinou, rub šedavý, zřídkakdy slabě pýřitý, červenavé řapíky do 12 cm dlouhé. Květy jsou dvoudomé, drobné (kolem 6 mm), žlutozelené nebo narůžovělé, obou pohlaví velmi podobné, v latovitých květenstvích, ve svazečcích podobných okolíkům, vyrůstající v úžlabí listů; kalich má 4–8 čárkovitých lístků, 6–9(–12) korunních lístků ledvinitě srdčitého tvaru, tyčinek 12(–18), obvykle přesahující korunní lístky, samičí květy tmavší, s drobnými sterilními tyčinkani, čnělky krátké, se zakřivenými bliznami. Plody jsou kulaté, s průměrem kolem 1 cm, černé, modravě ojíněné, s tenkou kožovitou slupkou a šťavnatou modrofialově barvící dužninou, s jedním semenem charakteristického tvaru – plochým a se složitě tvarovaným povrchem, tvarem připomínající dorůstající měsíc (k jejich tvaru se vztahuje vědecký název rodu, český je zavádějící).
Využití: Přestože je celá rostlina jedovatá, má především oddenek v tradiční čínské medicíně rozsáhlé využití – proti bolesti a horečce, střevním potížím, revmatu, cévním onemocněním; druh je intenzívně zkoumán, některé z alkaloidů mají cytostatické účinky, podpůrně pomáhají i při léčbě jaterních onemocnění a HIV; je občas vysazován jako ozdobná rostlina.
Poznámka: Do rodu je zařazován ještě lunoplod kanadský (Menispermum canadense) původem z východu Severní Ameriky; oba druhy jsou si dost podobné, ale lunoplod kanadský má stonky větvené a dřevnaté, případně i s neukončeným růstem, celkově je mohutnější, čepele listů jsou asi dvojnásobně větší a pevnější.
Fotografováno na podzim 2019 (rostliny pocházejí z kultury – Česko, Čechy, Pečky).