JOVIBARBA GLOBIFERA (L.) J. Parn. – netřeskovec výběžkatý / skalničník guľkovitý

Syn.: Diopogon globifer (L.) Leute, Jovibarba sobolifera (Sims) Opiz, Sedum globiferum Pall., Sedum soboliferum (Sims) E. H. L. Krause, Sempervivum globiferum L., Sempervivum soboliferum Sims
Česká jména: netřesk poběhatý (Opiz 1852), netřesk pupenatý (Sloboda 1852), netřesk skalní (Čelakovský 1879, Polívka 1912), netřesk výběžkatý (Dostál 1950), nechrastec výběžkatý (Dostál 1989), netřeskovec výběžkatý, netřesk výběžkatý (Hejný 1992), netřesk výběžkatý, netřeskovec (Kubát 2002)
Slovenská jména: netřesk pyrákovitý (Reuss 1853), netresk skalný (Novacký 1936), skalnica výhonkatá (Dostál 1950), skalničník guľkovitý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité

Jovibarba globifera

Rozšíření: Střední a jihovýchodní Evropa, u nás se vyskytuje především v teplejších oblastech, jinde ojediněle, mnohde je nepůvodní. Rozeznávají se dva u nás se vyskytující poddruhy – zde zobrazený nominátní poddruh má svrchní stranu kališních lístků nebrvitou, víceméně lysou (roste zpravidla na nevápencovém podkladu), naproti tomu poddruh Jovibarba globifera subsp. hirta má svrchní stranu kališních lístků zřetelně brvitou (ten se objevuje zpravidla na vápenci, u nás pravděpodobně jen v Pavlovských vrších na jižní Moravě). Variabilita druhu je poměrně značná, v jihozápadních Alpách najdeme například ještě další poddruh J. globifera subsp. allionii, který se vyznačuje listy na ploše žláznatě chlupatými.

Ekologie: Roste ve skalních štěrbinách a na skalnatých stráních, na starých zdech, v pásmu od pahorkatin až do hor. Kvete od července do srpna.

Jovibarba globifera

Popis: Sukulentní bylina, sterilní rostliny vytvářejí kompaktní, kulovité růžice, které dosahují až 3,5 cm v průměru, listy jsou dužnaté, po stranách brvité, na ploše lysé. Květonosné lodyhy jsou 15–30 cm vysoké, okolík je složen z vijanů s centrálním květem, květy jsou 6četné, kališní lístky jsou víceméně lysé, jen po okraji brvité, na ploše nebrvité, korunní lístky jsou na okraji třásnité, žlutobílé. V paždí vnějších listů vyrůstají krátké výběžky, na jejichž koncích se objevují dceřiné růžice. Rostlina je monokarpická (po odkvětu odumírá). Plody jsou měchýřky.

Ohrožení a ochrana: Nominátní poddruh je řazen Červeným seznamem ČR (2012) k ohroženým druhům naší květeny (C3), poddruh J. globifera subsp. hirta je považován za silně ohrožený (C2r).

Využití: Často bývá pěstován v zahradách, je s oblibou vysazován hlavně na skalkách.

Poznámka: Částí botanické literatury je tento rod klasifikován jen jako sekce rodu Sempervivum. Molekulární analýzy z posledních let však oprávněnost samostatného rodu Jovibarba potvrdily.

Jovibarba globifera
Jovibarba globifera
Jovibarba globifera
Jovibarba globifera
Jovibarba globifera
Jovibarba globifera

Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 8. 9. 2018 (Česko, Čechy, Kunětická hora), a Alena Vydrová, dne 27. 8. 2004 (Čechy, Želnava, Uhlíkov).