Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

  . . .

Anthostoma decipiens (DC.) Nitschke

kvítkovka klamná

zařazení: Diatrypaceae - Xylariales - Xylariomycetidae - Sordariomycetes - Pezizomycotina - Ascomycota
synonyma: Botryosphaeria decipiens (DC.) Cooke, Cryptosphaeria decipiens (DC.) Læssøe & Spooner, Cytospora decipiens Sacc., Lopadostoma decipiens (DC.) P.M.D. Martin, Sphaeria decipiens DC.

Parazitická houba rostoucí na kmenech, větvích i kořenech listnáčů, a to zejména habru. Vytváří drobná až 0,5 mm velká kulovitá až vejčitá peritecia ponořená do stromatu a pronikající na povrch dřeva krčky zakončenými kvítkovitými ústími (odsud český rodový název). Peritecia jsou uložena v jedné vrstvě, jsou černá, stejně jako jejich obsah. Stromata způsobují odlupování kortikální vrstvy dřeva. Nápadné bývá též anamorfní stadium houby Cytospora decipiens, které se projevuje vytlačováním žlutooranžové, později až tmavě červené masy konidií. skrz trhlinky v kůře.

Houba je patogenem, který na mnoha místech způsobuje odumírání habrů. Rocchi et al. (2010) se ve své studii zabývají patogenicitou této houby v Itálii, kde místy způsobuje vážné problémy, a poznamenávají, že důvody jejího poměrně rychlého šíření nejsou dosud spolehlivě známy, ale patrně zde hraje vliv opakujících se stresových enviromentálních podmínek, které způsobují větší náchylnost habrů k infekcím. Zároveň poznamenávají, že může dojít i ke zhoršení situace týkající se dalších, dosud málo častých hostitelů houby. Jako další hostitele pak udávají javory, břízy, buky a duby. Dle jiných prací je však spektrum možných hostitelů ještě širší (viz. např. Saracchi et al. 2015).

O rozšíření druhu u nás a případných škodách se mi nepovedlo dohledat informace, každopádně podle kusých informací od kolegů se vyskytuje na více místech republiky. Dle mých nálezů z jihovýchodní Moravy se zde houba vyskytuje roztroušeně až hojně, přičemž i zde zjevně způsobuje odumírání habrů. Poměrně hojná je například v CHKO Pálava, méně častá pak například v nižších polohách CHKO Bílé Karpaty, Ždánickém lese nebo v Dolnomoravském úvalu.

Houba byla poměrně dlouhou dobu řazena do čeledi Xylariaceae, ale Francois Rappaz na základě studia teleomorfy a anamorfy usoudil, že náleží do čeledi Diatrypaceae, což následně potvrdily i fylogenetické analýzy (Jaklitsch et al. 2014). I přes nezvyklou barvu výtrusů pro tuto čeleď (hnědá oproti typicky hyalinním až velmi světle hnědým výtrusům jiných druhů) leží na fylogramu na větvi s druhy jako Diatrype stigma nebo Eutypa lata. V současné době jde o jediný druh tohoto rodu, jelikož část druhů rodu Anthostoma byla přeřazena do jiných rodů. Stále však existuje větší množství taxonů s rodovým jménem Anthostoma, které čekají buď na synonymizaci nebo na potvrzení totožnosti (prosinec 2018).

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 30.12.2018, CHKO Pálava. Dubohabřina, stojící suchý kmen Carpinus betulus s cca desítkou větších stromat a starou anamorfou (viz. snímek níže).

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 30.12.2018, CHKO Pálava. Starší anamorfa Cytospora decipiens.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 30.12.2018, CHKO Pálava. Detail stromatu. Zvětšení 40×, délka úsečky 500 µm.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 30.12.2018, CHKO Pálava. Detail kvítkovitých ústí peritécií. Zvětšení 100×, délka úsečky 200 µm.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 30.12.2018, CHKO Pálava. Zvětšený řez části stromatu s vlastními peritecii.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 30.12.2018, CHKO Pálava. Hymenium. Nebarvená vřecka jsou poměrně špatně viditelná - jsou hyalinní a tenkostěnná. Barvení kongočervení je pěkně zvýraznilo. Viditelné jsou rovněž jejich apikální aparáty a parafýzy. Zvětšení 1000× (imerze), kongočerveň, délka úsečky 10 µm.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 06.05.2018, CHKO Pálava. Dubohabřina, padlý kmen Carpinus betulus z velké části pokrytý stromaty Anthostoma decipiens.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 06.05.2018, CHKO Pálava. Lokalita jako výše, řez stromatem.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 02.01.2018, CHKO Bílé Karpaty. Fragment šípákové doubravy, ulomená větev z téměř suchého habru.

Anthostoma decipiens

Anthostoma decipiens, 02.01.2018, CHKO Bílé Karpaty.


Literatura

  • Jaklitsch, W.M., Fournier, J., Rogers, J.D., Voglmayr, H. (2014): Phylogenetic and taxonomic revision of Lopadostoma. Persoonia 32: 52-82.
  • Saracchi, M., Sardi, P., Kunova, A., Corteci, P. (2015): Potential host range of Anthostoma decipiens and Endothiella sp., agents of hornbeam blight. Journal of Plant Pathology 97(1): 93-97.
  • Rocchi, F., Quaroni, S., Sardi, P. and Saracchi, M. (2010): Studies in Anthostoma decipiens involved in Carpinus betulus decline. Journal of Plant Pathology 92(3): 637 - 644.

Druhy ze stejné čeledi (Diatrypaceae)

Poslední změna: 31.12.18
© Mykologie | Roman Maňák