Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 783,4kB) >>>
Modrásek stříbroskvrnný - Vacciniina optilete (Knoch, 1781)
Délka předního křídla: 13-15 mm
Areál. Holarktický. Izolovaný výskyt v horách Makedonie, Alpy, ostrůvkovitě ve střední Evropě do Skandinávie, přes Sibiř až na Sachalin a do Japonska. Severozápad Severní Ameriky. Směrem k severu vzrůstá počet populací.
Biotopy v ČR. Pánevní i vrchovištní rašeliniště.
Živná rostlina housenek. Vlochyně bahenní ( Vaccinium uliginosum ).
Vývoj. Jednogenerační (červen až srpen, podle nadmořské výšky). Samička klade nazelenalá vajíčka nejčastěji na listy, méně na lodyhy a květy vlochyně. Nejvyšší koncentrace larev zjištěna při okrajích narušených ploch rašelinišť, podél linie po borkování nebo na lemech rašelinných “bultů”. Vždy jde o výhřevné, osluněné části s dostatkem vlhka. Přezimuje vzrostlá housenka.
Chování. Nestudováno. Populace sedentární, jedinci však opouštějí stanoviště za nektarem či trusem zvířat. Protandrie (samci se líhnou převážně o týden dříve).
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Velmi lokální, na úzce vymezených stanovištích. V současnosti Třeboňsko, Novohradské hory, Šumava a západní Čechy (od Chebu přes Slavkovský les, Krušné hory), izolovaná stanoviště v Brdech, na Českolipsku a Českomoravské vrchovině (pouze Dářko). Nikde kromě Šumavy není hojný. Vymřel v Jizerských horách, Krkonoších, na Turnovsku, v Orlických horách (zde už jen na polské straně), téměř celé Českomoravské vrchovině a na nejsevernější Moravě.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený druh vázaný na rašeliniště. Ohrožují jej jednak meliorace a těžba rašeliny s následným zalesněním, jednak sukcesní změny na rašeliništích vedoucí k růstu dřevin a postupnému zapojení stromového patra. Zvětšení lokálních populací lze docílit odstraněním náletových dřevin a otevřením nových lesních průseků. Tam, kde populace nejsou negativně ovlivněny sukcesí, je nejlepší strategií nezasahovat do jejich vývoje. Nárůst početnosti byl pozorován na rašeliništích samovolně regenerujících po ukončení těžby rašeliny v třeboňských rašelinných lesích prosvětlených po požáru. Lesnické rekultivace vytěžených rašelinišť jsou proto nepřípustné, měly by být ponechány přirozené revitalizaci. Jestliže se někde přece jen těží, ložisko by se nikdy nemělo vytěžit celoplošně a meliorační kanály by se po těžbě měly zaslepit.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
